Při návrhu úpravy vody přístroji EZV měli by jste mít na paměti několik následující obecních zásad,
které rovněž platí pro různé systémy:
Při úpravě vody z domácí vodárny/studny s výhodou doporučujeme umístnit úpravu na část potrubí mezi čerpadlem, resp. mezi výtlačným ponorným čerpadlem a vodojemem, kde je průtok dvouhodnotový a to nulový, resp. maximální (čerpadlo zapnuto). V případě, že to není z jakéhokoli důvodu možné, úpravu umístíme na výstup z vodojemu.
V tomo případě umístníme úpravu vody na přípojném potrubí - zpravidla 1“, t.j přístroj EZV 25D.
V tomto případě se jedná o uzavřený systém, který je ve většině případů
s nuceným oběhem. V smyslu všeobecných doporučení, úpravu vody umístníme na
zpětnou větev a to před vstupem do kotle. Vzhledem na
to, že kotle malých výkonů nejsou vybaveny odkalováním, je vzhledem na uzavřenost
systému vhodné zařadit do něj prvek, ve kterém bude inkrustům dovoleno sedimentovat.
Takovým vhodným prvkem jsou separátory OS, KS. Aby nedocházelo k nežádoucímu
usazování uvnitř kotle, musí být rychlost proudění oběhové vody vyšší.
Z tohoto důvodu doporučujeme použít výkonnější oběhové čerpadla. Pokud se
jedná o nový systém, separátor zařadíme na výstup z kotle a to z důvodu,
že koncentrace vysrážených malých častíc (způsobené ohřevem) bahnitého
charakteru (díky úpravě pomocí přístrojů EZV®) je největší právě na výstupu.
Na výstup zařadíme separátor i v případě přirozené (samospádem) cirkulaci
topné vody a to kvůli většímu rozdílu teploty vody na vstupu a výstupu.
V případe, že se jedná o starší systém, který je zanesen inkrusty, je nutné vzhledem na postupné
odbourávaní inkrustů upravenou vodou a výskyt oddělených větších úlomků inkrustů zařadit separátor na
vstupu do kotle. Je to důležité hlavně u moderních kotlů s malým objemem vody a tenkými trubkami, ve
kterých by mohli uvolněné měknoucí inkrusty přilnout k přehřívanému povrchu.